Google 23. července 2026 představil první verzi projektu AI & Economy ATLAS. Název je zkratkou slov Activity, Task, Landscape and Adoption Study.
Cílem projektu je sledovat, jak lidé používají nástroje umělé inteligence v zaměstnání i každodenním životě. První datový soubor vychází z 15 milionů agregovaných a deidentifikovaných interakcí v aplikaci Gemini, režimu AI Mode a rozhraní Gemini API.
Podle Googlu zahrnuje více než 150 zemí, 140 jazyků, 800 povolání a přibližně 4 000 pracovních činností. Společnost jej označuje za dosud nejrozsáhlejší pohled na skutečné používání AI ve vlastních produktech.
Nejdůležitější zjištění ale není, kolik konverzací Google analyzoval.
Podstatnější je, že se AI sice rozšiřuje do velkého množství profesí, ale uvnitř jednotlivých zaměstnání zatím většinou zasahuje jen omezenou část práce.
Rozšíření je široké, ale použití zatím mělké
Google uvádí, že pracovní využívání AI se objevuje ve všech sledovaných hospodářských odvětvích a v 68 procentech povolání, která dohromady představují přibližně 90 procent zaměstnanosti ve Spojených státech.
To na první pohled působí jako velmi rychlá proměna trhu práce.
Při bližším pohledu je ale obraz méně dramatický. V typickém zaměstnání se podle studie AI používá přibližně u 21 procent pracovních úkolů.
To znamená, že umělá inteligence může být přítomná v mnoha profesích, aniž by přebírala celou jejich pracovní náplň.
Programátor ji může využívat při kontrole kódu. Novinář při rešerši. Marketér při přípravě prvního návrhu. Technik při diagnostice závady. Účetní při hledání informací v předpisech.
Zbytek práce ale nadále tvoří činnosti, které vyžadují zkušenost, fyzický zásah, znalost konkrétní situace, komunikaci s lidmi nebo převzetí odpovědnosti.
Důležitější otázkou proto nemusí být:
Které povolání AI zruší?
Užitečnější je ptát se:
Které části práce AI převezme, urychlí nebo zásadně promění?
Převládá spolupráce, nikoli úplná automatizace
Podle dat ATLAS se většina pracovních interakcí týká spolupráce člověka s AI.
Lidé ji používají zejména při:
- hledání a třídění informací,
- vytváření nápadů,
- plánování a strategickém uvažování,
- učení a vysvětlování,
- přípravě návrhů,
- testování hypotéz,
- řešení problémů.
Činnosti, které Google označuje jako nerutinní kognitivní práci, se v konverzacích s AI objevují výrazně častěji než v běžné skladbě ekonomiky. Patří sem například kreativní návrh, analýza problému nebo zkoušení různých možností řešení.
Úplná automatizace pracovního úkolu se podle Googlu objevila v méně než deseti procentech pracovních interakcí.
To ovšem neznamená, že automatizace není důležitá. I převzetí malé části práce může změnit počet potřebných zaměstnanců, očekávané tempo výkonu nebo způsob hodnocení lidí.
AI nepoužívají jen kancelářské profese
Jedním z nejzajímavějších zjištění je využívání konverzační AI v technických a převážně manuálních povoláních.
Google uvádí příklady automechaniků, průmyslových techniků a dalších pracovníků, kteří AI využívají při:
- interpretaci výsledků měření,
- hledání závad v elektrickém zapojení,
- diagnostice problémů,
- kontrole opotřebení strojů,
- průběžném učení při práci.
V těchto profesích je podle Googlu přibližně dvakrát pravděpodobnější využití multimodálních funkcí, tedy práce s fotografiemi, obrazem nebo videem.
Mechanik například nemusí AI pouze popsat problém. Může jí ukázat fotografii součástky, zapojení nebo naměřené hodnoty a požádat o pomoc s jejich interpretací.
To narušuje představu, že generativní AI je výhradně nástrojem programátorů, analytiků, marketérů a administrativních pracovníků.
V praxi může fungovat jako přenosná znalostní vrstva také u povolání, jejichž hlavní část zůstává fyzická.
Většina používání AI se odehrává mimo zaměstnání
Více než 86 procent interakcí zahrnutých do ATLAS podle Googlu neprobíhalo v pracovním prostředí.
Lidé používají AI například při:
- hledání vhodného výrobku,
- práci s domácími spotřebiči a nástroji,
- řešení administrativních povinností,
- orientaci v daních,
- žádostech o licence a povolení,
- řešení pokut a dalších úředních záležitostí.
Právě tento typ využití se může ztrácet v tradičních ekonomických statistikách.
Pokud člověk s pomocí AI rychleji pochopí úřední formulář, opraví domácí zařízení nebo porovná několik variant nákupu, nevzniká nutně měřitelný příjem firmy ani vyšší hodnota hrubého domácího produktu.
Přesto může jít o skutečnou úsporu času, peněz a frustrace.
Ekonomický význam AI proto nemusí být viditelný pouze v produktivitě podniků. Část přínosu může vznikat v domácnostech a při každodenních činnostech, které běžné ukazatele zachycují jen obtížně.
Jazyková pestrost roste, digitální rozdíly zůstávají
ATLAS podle Googlu zachytil používání AI ve více než 150 zemích a územích, které dohromady představují přibližně 99 procent světové populace.
Angličtina tvoří jen asi třetinu analyzovaných globálních konverzací. Uživatelé navíc podle studie při složitějších úkolech systematicky nepřecházejí do angličtiny, ale nadále používají vlastní jazyky.
To je významný posun.
Digitální služby byly dlouho nejlépe použitelné v angličtině a několika dalších velkých jazycích. Schopnost modelů pracovat ve větším množství jazyků může zpřístupnit část znalostí a digitálních služeb lidem, kteří dosud museli překonávat jazykovou bariéru.
Současně ale zůstává ekonomická bariéra.
Využívání AI v přepočtu na obyvatele podle Googlu poměrně těsně souvisí s bohatstvím jednotlivých států. Bohatší země ji zpravidla používají více.
Existují výjimky. Některé státy se středními příjmy v Jižní Americe a na Blízkém východě mají podle studie míru používání srovnatelnou s bohatšími ekonomikami.
Obecná souvislost mezi příjmem a dostupností AI však naznačuje, že se starší digitální nerovnosti mohou přenést také do nové technologické éry.
Rozhodovat nebude jen přístup k internetu. Důležitá bude také cena služeb, kvalita připojení, jazyková podpora, digitální gramotnost a schopnost zapojit AI do skutečně užitečného pracovního postupu.
Jak Google data zpracoval
Projekt využívá systém OCTO, vyvinutý v Google DeepMind. Jeho úkolem je převádět velké množství nestrukturovaných textových dat do kategorií a tematických skupin.
Google uvádí, že při zpracování odstranil osobní identifikovatelné údaje a přidal další vrstvy ochrany.
Podle firemního popisu byly:
- odstraněny možné odkazy na citlivé informace,
- přerušeny vazby mezi zpracovanými daty a původními uživatelskými záznamy,
- texty převedeny do shrnutí,
- výsledky agregovány do skupin zastupujících větší množství uživatelů.
To snižuje riziko, že by zveřejněná data umožňovala zpětně identifikovat jednotlivce.
Z veřejného blogového článku ale nelze nezávisle ověřit celý proces klasifikace ani přesnost, s jakou systém rozpoznal pracovní a mimopracovní použití, konkrétní povolání nebo míru automatizace.
Mezi řádky: Google současně měří i propaguje vlastní ekosystém
ATLAS poskytuje cenná data, ale není neutrálním sčítáním veškerého používání umělé inteligence.
Studie vychází pouze z části produktů Googlu:
- aplikace Gemini,
- režimu AI Mode,
- rozhraní Gemini API.
Nezahrnuje ChatGPT, Claude, Microsoft Copilot ani další konkurenční služby.
Dokonce nepokrývá ani všechny způsoby využívání AI uvnitř ekosystému Googlu. Mimo první verzi zůstaly například některé funkce Google Workspace, Překladač Google, AI Overviews, podnikové platformy a nové agentní nástroje.
Výsledky proto nelze automaticky zobecnit na celý trh.
Složení uživatelů Gemini se může lišit od uživatelů jiných služeb. Podobně se může lišit také způsob, jakým jednotlivé platformy používání podporují, omezují nebo kategorizují.
Google má zároveň obchodní zájem prezentovat AI jako užitečného pomocníka, který lidem rozšiřuje schopnosti, nikoli primárně jako hrozbu pro pracovní místa.
To neznamená, že zveřejněná čísla nejsou pravdivá. Znamená to, že je potřeba rozlišovat mezi daty a příběhem, který nad nimi firma vytváří.
Z dat lze říci:
V analyzovaných službách Googlu převažovalo spolupracující používání nad úplnou automatizací.
Nelze z nich zatím bezpečně vyvodit:
AI obecně nezpůsobí rozsáhlý úbytek pracovních míst.
Dopad na zaměstnanost nezávisí jen na tom, zda AI dnes dokončí celý úkol. Záleží také na tom, zda jeden člověk zvládne s pomocí AI více práce, zda firmy zvýší očekávaný výkon a zda se některé činnosti přesunou mezi pracovními rolemi.
Široké používání ještě neznamená růst produktivity
Studie měří aktivitu, nikoli automaticky její kvalitu nebo ekonomický přínos.
To, že člověk AI použil, ještě neznamená, že:
- dostal správnou odpověď,
- dokončil práci rychleji,
- vytvořil lepší výsledek,
- ušetřil firmě peníze,
- nahradil jiný placený nástroj,
- dokázal výstup správně posoudit.
Stejná interakce může být velmi užitečná, zbytečná nebo dokonce škodlivá.
Pokud AI navrhne řešení, které musí odborník celé přepracovat, zaznamená studie použití nástroje, ale skutečný produktivní přínos může být záporný.
ATLAS je proto nejlépe chápat jako mapu adopce a způsobů používání, nikoli jako důkaz růstu produktivity.
Co z toho plyne pro zaměstnance
Data naznačují, že se práce nemusí měnit pouze prostřednictvím zániku celých profesí.
Pravděpodobnější může být postupná změna jednotlivých úkolů.
Některé činnosti se zrychlí. Jiné se stanou méně hodnotné. U dalších poroste význam lidského ověření, komunikace, odpovědnosti a rozhodování.
Zaměstnanec, který AI používá, nemusí být automaticky nahrazen. Může se ale změnit očekávání, co má za stejný čas zvládnout.
To může přinášet vyšší produktivitu, ale také tlak na výkon a intenzivnější práci.
Rozhodující proto nebude pouze technická schopnost modelů. Záležet bude na tom, jak firmy rozdělí přínosy produktivity mezi zaměstnance, zákazníky a vlastníky.
Co z toho plyne pro specializované asistenty
Výsledky ATLAS podporují model, v němž AI nepřebírá celou profesi, ale přesně vymezenou část pracovního procesu.
Specializovaný asistent může například:
- vyhledat a uspořádat informace,
- připravit první návrh,
- upozornit na slabá místa,
- zkontrolovat dodržení stanoveného postupu,
- převést složitý dokument do srozumitelnější podoby,
- navrhnout možnosti další práce.
Člověku přitom zůstává kontext, odpovědnost a konečné rozhodnutí.
Právě na tomto principu fungují také asistenti Tahákomatu.
NEWStorm nenahrazuje redakci ani původní média. Pomáhá vyhledat, ověřit a uspořádat aktuální informace.
Kritik–Oponent nerozhoduje o vydání textu. Hledá slabá místa, nedoložená tvrzení a rizikové formulace.
Mluvčí/Marketér nevydává oficiální stanovisko organizace. Připravuje návrh, který musí schválit odpovědný člověk.
Hodnota specializovaného asistenta tedy nemusí spočívat v tom, že převezme celou pracovní roli. Může být užitečnější, pokud spolehlivě zvládne určitou část informační práce a současně zná hranice své pravomoci.
Co zatím nevíme
První verze ATLAS otevírá více otázek, než dokáže uzavřít.
Nevíme například:
- Jak přesné byly odpovědi v analyzovaných konverzacích.
- Kolik času lidé skutečně ušetřili.
- Jak často museli výstup opravovat.
- Jak se používání liší podle věku, vzdělání a příjmu.
- Jaké činnosti se následně přestaly vykonávat.
- Zda AI zvyšuje kvalitu práce, nebo jen její rychlost.
- Jak se mění nároky zaměstnavatelů na výkon.
- Kdo získává ekonomickou hodnotu vytvořenou vyšší produktivitou.
- Jaký dopad má používání AI na začínající pracovníky, kteří si teprve budují zkušenosti.
Další verze projektu mohou některé z těchto otázek postupně objasnit.
Google uvádí, že chce ATLAS rozšiřovat a spolupracovat při tom s akademickými i dalšími výzkumníky.
Závěr
První výsledky projektu ATLAS nepodporují ani představu, že AI okamžitě nahradí většinu pracovníků, ani tvrzení, že jde o technologii bez praktického ekonomického významu.
AI už zasahuje široké spektrum profesí a každodenních činností.
Zatím se ale nejčastěji používá selektivně: pro hledání informací, učení, plánování, tvorbu návrhů a řešení konkrétních problémů.
Úplná automatizace představuje jen menší část sledovaných pracovních interakcí.
Nejdůležitější otázkou proto není pouze to, co AI technicky dokáže.
Původní zdroj
Google — Zanna Iscenko a Scott Strand — Understanding the AI economy — 23. července 2026.
Materiál představuje první výsledky projektu AI & Economy ATLAS.
Redakční transparentnost
Text vznikl s podporou generativní AI a následně prošel lidskou redakční a faktickou kontrolou. Výběr hlavního tématu, interpretace významu a část „Mezi řádky“ představují samostatné redakční zpracování Tahákomatu.
Informace jsou shrnuty vlastními slovy z firemního výzkumného materiálu Googlu zveřejněného 23. července 2026. Jde o primární zdroj popisující první verzi projektu AI & Economy ATLAS a analýzu 15 milionů agregovaných a deidentifikovaných interakcí ve vybraných službách Googlu.
Čísla o zastoupení povolání, podílu pracovních úkolů, míře úplné automatizace, mimopracovním používání, jazycích a geografickém rozšíření jsou připisována společnosti Google. Nejsou prezentována jako nezávislý obraz celého trhu s umělou inteligencí ani všech způsobů jejího používání.
Studie nezahrnuje služby konkurenčních poskytovatelů ani všechny produkty samotného Googlu. Z veřejného materiálu rovněž nelze nezávisle ověřit úplnost klasifikace, přesnost jednotlivých interakcí nebo skutečný dopad používání AI na produktivitu a zaměstnanost.
Původní formulace, struktura zdroje ani jeho rozsáhlé pasáže nebyly přebírány. Článek doplňuje vlastní redakční výběr, kontext a publicistický rozbor.