Evropský AI Act nezačal platit 2. srpna 2026. Nebyl ani narychlo přijat během letošního léta. Nařízení vstoupilo v platnost už 1. srpna 2024 a jednotlivé části se používají podle předem stanoveného harmonogramu.
Dne 2. srpna 2026 začala další významná fáze. Začaly se používat transparentnostní povinnosti pro chatboty, generovaný obsah, deepfaky a některé automaticky zveřejňované texty. Evropská komise a vnitrostátní orgány zároveň získaly pravomoci k vymáhání částí AI Actu, které už jsou použitelné.
Neznamená to, že každý podnik používající ChatGPT musí certifikovat všechny nástroje, registrovat zaměstnance nebo označit každou větu, jejíž styl pomohla upravit AI. Znamená to však, že firmy už nemohou používání umělé inteligence považovat jen za osobní pracovní pomůcku jednotlivých zaměstnanců.
Co se 2. srpna skutečně změnilo
AI Act vstoupil v platnost 1. srpna 2024. Zakázané praktiky a povinnost podporovat AI gramotnost se začaly používat v únoru 2025. Pravidla pro poskytovatele obecných modelů začala platit v srpnu 2025.
Od 2. srpna 2026 se používá většina dalších ustanovení, zejména transparentnostní pravidla podle článku 50. Současně začaly platit širší pravomoci Evropské komise, jejího AI Office a příslušných orgánů členských států.
Srpnový přelom proto není vznikem nového zákona. Je okamžikem, kdy se další už dříve přijatá pravidla stala použitelnými a vymahatelnými.
Toto rozlišení není jen právnický detail. Podnik, který začal situaci řešit až 2. srpna, nezmeškal několik dní. Zmeškal přípravné období, které trvalo přibližně dva roky.
Co se naopak 2. srpna nestalo
Nezačala platit všechna pravidla AI Actu bez výjimky.
Evropský AI Omnibus, který vstoupil v platnost 27. července 2026, posunul hlavní povinnosti pro vysoce rizikové systémy. Pravidla pro vybraná použití ve vzdělávání, zaměstnávání, biometrice, migraci, základních službách nebo kritické infrastruktuře se mají použít od 2. prosince 2027. U systémů zabudovaných do regulovaných výrobků, například některých zdravotnických prostředků, strojů, výtahů nebo hraček, je hlavním termínem 2. srpen 2028.
Firma používající AI při náboru nebo hodnocení lidí proto nemusí tvrdit, že její systém už prošel budoucím posouzením shody podle pravidel pro vysoce rizikovou AI.
Odklad ale neznamená právní prázdno. Nadále platí ochrana osobních údajů, pracovní právo, zákaz diskriminace, ochrana spotřebitele, autorské právo a odpovědnost za vlastní rozhodnutí. AI Act tyto předpisy nenahrazuje. Přidává k nim další vrstvu.
Omyl číslo jedna: Evropská unie právě přijala nový zákaz
Nepřijala. AI Act byl schválen v roce 2024 a od začátku počítal s postupným náběhem.
To, co se nyní objevuje v titulcích jako „nová pravidla od srpna“, jsou převážně povinnosti, jejichž termín byl známý dopředu. Nové jsou především tři okolnosti:
- Povinnosti podle článku 50 se už skutečně používají.
- Komise a národní orgány mohou účinná pravidla vymáhat.
- Evropská komise zveřejnila podrobnější vodítka k praktickému postupu poskytovatelů a uživatelů systémů.
Nejde tedy o překvapivý zákaz používání AI. Jde o přechod od přípravy k provozní odpovědnosti.
Omyl číslo dvě: Každá firma používající ChatGPT je poskytovatelem AI
Není. AI Act rozlišuje několik rolí. Pro většinu běžných organizací jsou nejdůležitější dvě.
Poskytovatel systém vyvíjí, nechá vyvinout nebo jej uvádí na trh či do provozu pod vlastním názvem nebo značkou.
Zavádějící subjekt systém používá v rámci své profesionální činnosti a pod vlastní odpovědností.
Firma, která zaměstnancům koupila licence ke kancelářskému AI nástroji, se tím automaticky nestává poskytovatelem obecného modelu. Obvykle je zavádějícím subjektem.
Situace se může změnit, pokud podnik cizí model zabuduje do vlastního produktu, podstatně změní jeho zamýšlený účel nebo začne výsledný systém nabízet zákazníkům pod vlastní značkou. Pak už nestačí říct, že technologii dodává někdo jiný. Je nutné určit odpovědnost za celý výsledný systém.
Kdo musí nyní něco udělat
1. Poskytovatelé chatbotů a interaktivních asistentů
Poskytovatel systému určeného k přímé komunikaci s lidmi musí zajistit, aby uživatel poznal, že komunikuje s AI. Informace má být poskytnuta nejpozději při první interakci, pokud to není z okolností zcela zjevné.
Týká se to například zákaznických chatbotů, hlasových asistentů, virtuálních poradců, automatických náborových asistentů a AI postav komunikujících se čtenáři, klienty nebo pacienty.
Nestačí spoléhat na robotickou ikonku, název produktu nebo informaci ukrytou v podmínkách služby. Bezpečný postup je přímé a srozumitelné sdělení, že odpovídá automatizovaný systém.
2. Poskytovatelé generativních systémů
Poskytovatelé systémů vytvářejících nebo upravujících text, obraz, zvuk či video musí umožnit, aby jejich výstupy byly strojově rozpoznatelné jako syntetické nebo upravené AI.
Může jít o metadata, kryptografické údaje o původu nebo jinou technickou značku. Nejde automaticky o viditelný nápis přes obrázek.
Pro systémy uvedené na trh před 2. srpnem 2026 existuje omezené přechodné období do 2. prosince 2026 pro zavedení této technické funkce. Nejde však o všeobecný odklad všech transparentnostních povinností.
3. Firmy, média a instituce zveřejňující deepfaky
Organizace, která profesionálně zveřejňuje obraz, zvuk nebo video napodobující skutečnou osobu, místo, objekt či událost tak, že může působit autenticky, musí informovat, že jde o uměle vytvořený nebo upravený obsah.
Lidské schválení deepfaku tuto povinnost samo o sobě neodstraňuje.
To je podstatný rozdíl proti některým textům o veřejném zájmu, u nichž může skutečná redakční kontrola a převzetí odpovědnosti vést k výjimce z povinného označení. Tuto hranici podrobně vysvětluje předchozí článek o označování AI obsahu v médiích .
4. Organizace publikující automatické texty o veřejném zájmu
Jestliže AI vytvoří nebo podstatně upraví text určený k informování veřejnosti o záležitosti veřejného zájmu, musí být jeho umělý původ zpravidla zveřejněn.
Výjimka se může uplatnit, pokud text prošel skutečnou lidskou kontrolou nebo redakčním řízením a konkrétní osoba či organizace nese odpovědnost za zveřejnění.
Nejde o výjimku za pouhou přítomnost člověka. Letmé přečtení, automatická kontrola pravopisu nebo formální kliknutí na „schválit“ nepředstavují skutečný redakční dohled.
5. Organizace používající rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci
Subjekt používající systém rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizace musí informovat osoby, které jsou jeho používání vystaveny.
Samotné informování však neznamená, že je dané použití automaticky přípustné. Některé způsoby rozpoznávání emocí nebo biometrického zpracování mohou podléhat zákazům, pravidlům ochrany osobních údajů nebo budoucím povinnostem pro vysoce rizikové systémy.
6. Poskytovatelé obecných modelů
Pravidla pro poskytovatele obecných modelů nezačala platit letos v srpnu. Používají se už od 2. srpna 2025.
Poskytovatelé musí zejména vést technickou dokumentaci, poskytovat informace navazujícím vývojářům, přijmout politiku respektování autorského práva a zveřejnit shrnutí obsahu použitého k trénování. U modelů se systémovým rizikem se přidávají povinnosti hodnocení rizik, ochrany modelu a hlášení závažných incidentů.
Novinkou od 2. srpna 2026 je především to, že Evropská komise může tyto povinnosti přímo vymáhat a ukládat sankce. Starší obecné modely uvedené na evropský trh před 2. srpnem 2025 mají přechodné období do 2. srpna 2027.
7. Všichni poskytovatelé a profesionální uživatelé: AI gramotnost
Povinnost podporovat AI gramotnost pracovníků není srpnovou novinkou. Začala se používat už 2. února 2025.
AI Act nestanoví jeden povinný kurz ani jednotný certifikát pro všechny zaměstnance. Organizace však má přijmout opatření odpovídající technickým znalostem, zkušenostem a konkrétnímu způsobu používání systému.
Jiné znalosti potřebuje člověk opravující s AI stylistiku interního e-mailu a jiné pracovník, který nechává systém hodnotit životopisy, připravovat zdravotní podklady nebo zveřejňovat zprávy bezprostředně po jejich vzniku.
Omyl číslo tři: Do prosince se nemusí dělat nic
Musí. Termín 2. prosince 2026 se týká omezeného přechodného období pro technické označování výstupů některých starších generativních systémů. Není to všeobecný čtyřměsíční odklad.
Od 2. srpna už platí povinnosti týkající se například:
- informování při přímé komunikaci s AI,
- označování deepfaků,
- označování některých automaticky zveřejňovaných textů,
- informování při rozpoznávání emocí a biometrické kategorizaci,
- vymáhání povinností poskytovatelů obecných modelů.
Představa, že celé léto a podzim představují bezsankční přípravné období, je chybná.
Omyl číslo čtyři: Dobrovolný kodex znamená dobrovolná pravidla
Neznamená. Evropský kodex transparentnosti generovaného obsahu je dobrovolný nástroj, který pomáhá poskytovatelům a zavádějícím subjektům doložit splnění povinností.
Organizace jej nemusí podepsat. Pokud jej ale nepoužije, musí být schopna předložit jiné, rovnocenně účinné řešení. Dobrovolná je cesta k doložení souladu, nikoli samotné povinnosti podle článku 50.
Podpis kodexu současně neznamená, že Evropská unie konkrétní model schválila jako bezpečný, přesný nebo právně bezchybný.
Omyl číslo pět: Všechna AI v náboru, školství nebo bankách už musí mít evropský certifikát
Nemusí. Část systémů používaných v zaměstnávání, vzdělávání, úvěrovém hodnocení, migraci nebo přístupu k některým základním službám může být klasifikována jako vysoce riziková. Hlavní povinnosti pro tyto systémy ale byly posunuty na prosinec 2027.
Podniky tím získaly čas na přípravu, nikoli výjimku z odpovědnosti. Právě nyní by měly zjistit:
- zda jejich systém může do budoucí vysoce rizikové kategorie spadat,
- kdo je jeho poskytovatelem,
- jaké údaje používá,
- kdo kontroluje výsledky,
- zda lze jeho rozhodnutí vysvětlit,
- jak se zaznamenávají chyby a incidenty.
Omyl číslo šest: Označený obsah je důvěryhodný
Není. Technická značka nebo viditelný popisek informuje o způsobu vzniku obsahu. Neověřuje jeho pravdivost.
AI může vytvořit správný text. Člověk může vytvořit nepravdivý text. Označený deepfake může být legitimní satirou nebo vzdělávací ukázkou. Neoznačená autentická fotografie může být zveřejněna se zavádějícím popisem.
Transparentnost je důležitá, ale nenahrazuje kontrolu zdrojů, ověření tvrzení, autorské právo, ochranu osobnosti, ochranu osobních údajů ani redakční odpovědnost.
Co by měla běžná firma udělat nyní
Pro většinu malých a středních podniků není prvním krokem složitá certifikace. Je jím základní provozní pořádek.
Zmapovat systémy
Firma má vědět, které nástroje používají zaměstnanci, externisté, marketingové agentury, zákaznická podpora a IT dodavatelé.
Do inventury nepatří jen velké modely. Patří do ní také automatické přepisy, hlasoví asistenti, systémy pro třídění životopisů, generátory reklamy, překladové nástroje a AI funkce zabudované do běžného kancelářského softwaru.
Určit role
U každého významnějšího použití je potřeba určit, kdo je poskytovatel a kdo zavádějící subjekt. Firma má také zjistit, zda cizí technologii nenabízí pod vlastní značkou nebo nemění její účel tak významně, že na sebe přebírá další povinnosti.
Najít situace podle článku 50
Největší bezprostřední pozornost vyžadují chatboti a hlasoví asistenti komunikující s veřejností, generování syntetického obrazu, zvuku a videa, automatické zveřejňování textů, deepfaky, rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace.
Prověřit dodavatele
Smlouva nebo dokumentace by měla vysvětlovat, zda nástroj vytváří strojově čitelné označení, jak se toto označení zachovává a co se s ním stane při exportu, kompresi nebo nahrání na jinou platformu.
Nestačí předpokládat, že velký dodavatel má evropské předpisy automaticky vyřešené.
Nastavit odpovědnost
Firma má určit, kdo může AI systém schválit, kdo sleduje jeho změny, kdo přebírá problematické případy a kdo rozhoduje o zveřejnění nebo použití výsledku.
Připravit zaměstnance
Školení nemá být obecnou přednáškou o historii umělé inteligence. Má odpovídat skutečným úkolům pracovníků, používaným datům a důsledkům případné chyby.
Uchovávat přiměřené důkazy
Organizace by měla být schopna doložit, jaký systém používá, k jakému účelu, kdo jej kontroluje a jaké interní pravidlo se na něj vztahuje.
Nejde o povinnost archivovat každý prompt každého zaměstnance. Jde o schopnost vysvětlit vlastní systém řízení.
Co hrozí při porušení
Porušení transparentnostních povinností podle článku 50 může být sankcionováno pokutou až 15 milionů eur nebo třemi procenty celosvětového ročního obratu podniku, podle toho, která hodnota je vyšší.
U malých a středních podniků včetně startupů se uplatňuje nižší z příslušných horních hranic. Při stanovování skutečné sankce se posuzuje závažnost, délka, následky, počet dotčených osob a další okolnosti konkrétního případu.
Maximální pokuta tedy není automatickým ceníkem za chybějící popisek. Je horní hranicí pro závažné porušení.
Finanční sankce nemusí být pro firmu jediným nebo největším rizikem. U klamavého chatbota, falešného hlasu nebo neoznačeného automatického zpravodajství může být rychlejší a citelnější ztráta důvěry zákazníků a veřejnosti.
Kdo bude pravidla kontrolovat v Česku
Od 2. srpna 2026 mají vymáhací pravomoci AI Office Evropské komise a příslušné orgány členských států. AI Office se soustředí zejména na obecné modely; ostatní systémy budou převážně v působnosti národních orgánů.
Gestorem implementace AI Actu v České republice je Ministerstvo průmyslu a obchodu. MPO uvádí Úřad pro ochranu osobních údajů a Kancelář veřejného ochránce práv jako orgány podle článku 77, tedy orgány chránící základní práva se zvláštními informačními pravomocemi.
Neznamená to, že tyto dvě instituce jsou jedinými orgány, které mohou mít k AI dohledovou nebo sektorovou pravomoc. Úplná česká struktura se skládá také v návaznosti na národní legislativu a existující pravomoci dalších regulátorů.
Co zatím nevíme
Ani po 2. srpnu nejsou všechny praktické hranice definitivně vyřešené.
Teprve rozhodovací praxe ukáže například:
- jak budou orgány hodnotit skutečnou lidskou kontrolu,
- jaké technické značky budou považovány za dostatečně robustní,
- co se stane, když platforma nebo redakční systém metadata odstraní,
- kde končí standardní editace a začíná podstatná AI manipulace,
- jak se rozdělí odpovědnost mezi výrobce modelu, integrátora, dodavatele aplikace a konečného provozovatele.
Vodítka Evropské komise jsou významným praktickým podkladem, ale konečný autoritativní výklad nařízení náleží soudům.
Nejistota v hraničních případech však není důvodem k nečinnosti v případech jasných. Chatbot může oznámit, že je AI. Deepfake může být označen. Firma může zmapovat své systémy. Redakce může určit, kdo odpovídá za publikaci.
Mezi řádky: AI Act není především zákon o štítcích
AI Act nutí organizace určit, kdo systém vybral, kdo jej provozuje, kdo rozumí jeho omezením, kdo kontroluje jeho výstupy, kdo může jeho rozhodnutí zastavit a kdo odpovídá za zveřejnění nebo praktický následek.
To je větší změna než samotná věta „vytvořeno pomocí AI“.
Evropská regulace tím převádí AI z neformálního experimentu jednotlivých zaměstnanců do běžného řízení organizace. Firma nemusí zakázat všechny nové nástroje. Musí však přestat předstírat, že je nikdo oficiálně nepoužívá a že za jejich výsledky odpovídá pouze algoritmus.
Závěr
Po 2. srpnu nezačal nový zákaz používání umělé inteligence.
Začalo období, kdy se další část už dříve schváleného AI Actu používá a vymáhá. Bezprostřední povinnosti se týkají především transparentnosti, poskytovatelů obecných modelů, informování uživatelů a odpovědnosti za syntetický obsah.
Ne každá firma musí certifikovat své AI nástroje. Každá organizace, která je profesionálně používá, by ale měla vědět, kde je používá, v jaké roli vystupuje a kdo odpovídá za jejich výstup.
Nejdůležitější srpnová změna proto není nový štítek pod obrázkem. Je to konec výmluvy, že AI je jen neurčitý experiment, za který v organizaci nikdo konkrétní neodpovídá.
Původní zdroje
Evropská komise — AI Act: Regulatory framework — harmonogram používání nařízení.
Evropská komise — Transparency obligations under Article 50 of the AI Act: Questions and answers — aktuální vysvětlení transparentnostních povinností.
Evropská komise, AI Act Service Desk — Article 50: Transparency obligations for providers and deployers of certain AI systems — úplné znění článku 50.
Evropská komise — AI Omnibus enters into force — změny harmonogramu a odklad pravidel pro vysoce rizikové systémy.
Evropská komise — Guidelines for general-purpose AI model providers — povinnosti poskytovatelů obecných modelů.
Evropská komise — AI literacy: Questions and answers — praktický výklad povinnosti podporovat AI gramotnost.
Evropská komise — Code of Practice on Transparency of AI-Generated Content — dobrovolný kodex pro prokazování souladu.
Evropská komise, AI Act Service Desk — Article 99: Penalties — ustanovení o sankcích.
Evropská komise — Enforcement of the AI Act — pravomoci AI Office a národních orgánů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR — Umělá inteligence a implementace AI Actu v České republice .
Redakční transparentnost
Text vznikl s podporou generativní AI a následně prošel lidskou redakční a faktickou kontrolou. Výběr nejčastějších omylů, praktických dopadů a závěry v části „Mezi řádky“ představují redakční zpracování Tahákomatu.
Článek přímo navazuje na text „AI obsah v evropských médiích: Co se od 2. srpna musí označovat a co ne“ , publikovaný 24. července 2026.
Základními zdroji jsou aktuální dokumenty Evropské komise, AI Act Service Desk a informace českého Ministerstva průmyslu a obchodu. Jde o primární institucionální zdroje k aktuálnímu stavu evropských povinností.
Článek je praktické redakční vysvětlení. Nenahrazuje právní posouzení konkrétního systému, smlouvy, produktu nebo způsobu jeho nasazení.