Kde je v textu mlha? Online redaktor ji ukáže dřív než čtenář

Věta je smyšlená, ale každý, kdo někdy četl tiskové zprávy, ji zná. Je dlouhá, zní důležitě a po jejím přečtení nevíme, kolik autobusů, za kolik peněz, kdo o tom rozhodl a kdy vlastně vyjedou.

V redakcích takových textů chodí desítky denně. Novinář je musí přečíst, vytáhnout z nich fakta a doptat se na to, co chybí. Právě z této každodenní práce vznikl Online redaktor. Nástroj, který text nepřepisuje ani neshrnuje. Ukáže, kde je v něm mlha, a připraví otázky, které by si položil zkušený redaktor.

Proč tentokrát bez umělé inteligence

Tahákomat stojí hlavně na AI asistentech. Online redaktor je záměrně jiný. Pracuje se sadou redakčních pravidel: hledá typické obraty, které text zamlžují, a ke každému nálezu přidá vysvětlení, jednodušší náhradu nebo otázku pro autora.

Má to několik výhod, které AI asistent nenabídne:

• Okamžitý výsledek. Text se prověří v prohlížeči během zlomku sekundy.
• Soukromí. Text se nikam neodesílá, ani do žádné AI služby. Můžete do něj vložit i rozpracovaný nebo interní materiál.
• Zdarma a bez účtu. Žádné předplatné, žádné přihlášení.
• Průhlednost. U každého zvýraznění je vidět, proč tam je. Nástroj si nic nedomýšlí.

A hlavně: nemyslí za vás. Ukáže místa, kde je potřeba přemýšlet, ale rozhodnutí nechává na člověku. Pokud potřebujete text rovnou zkrátit nebo přepsat, je tu AI asistent Redaktor. Online redaktor je jeho ruční nástroj, taková redaktorská tužka.

Co přesně hlídá

Po vložení textu se nahoře objeví celkový verdikt, od „Jasný text“ po „Text v mlze“, a pod ním text s barevným zvýrazněním. Každá barva znamená jiný druh problému:

• PR vata – „významný krok“, „unikátní řešení“, „strategická priorita“. Slova, která hodnotí, ale nic nesdělují.
• Úřední obraty – „v rámci“, „za účelem“, „došlo k“. Nástroj rovnou nabídne jednodušší náhradu: „při“, „aby“, konkrétní sloveso.
• Kdo to udělal? – „bylo schváleno“, „počítá se“. Trpný rod a neosobní vazby, za kterými se schovává odpovědnost.
• Vágní místa – „v nejbližší době“, „řada“, „podle odborníků“, sliby a peníze bez částky.
• Čísla bez opory – procenta bez období, „až o 40 %“, záměna procent a procentních bodů.
• Dlouhé věty a odstavce – a k tomu údaj, jak dlouho se text čte potichu a jak dlouho nahlas.

Nejužitečnější je ale panel Na co se zeptat autora. Z vágních míst vzniknou konkrétní otázky: „v nejbližší době“ se změní na „Kdy přesně? Jaký je termín?“, „podle odborníků“ na „Kteří odborníci? Která studie?“ a „bylo rozhodnuto“ na „Kdo konkrétně rozhodl?“. Nástroj si všimne i toho, když v textu úplně chybí datum, čísla nebo kontakt. Otázky se dají jedním tlačítkem zkopírovat do e-mailu nebo do poznámek k rozhovoru.

Pro koho se hodí

Novinář s ním za pár sekund projde tiskovou zprávu a místo čtení mezi řádky má před sebou seznam míst k doptání. Při testování na zprávě britského ministerstva obrany nástroj upozornil na drobnost, kterou je snadné přehlédnout: titulek sliboval, že továrna „vytváří 100 pracovních míst“, text dál už jen tvrdil, že je „podporuje“. Otázka „Jsou to nová místa, nebo stávající?“ se nabízí sama.

PR specialista nebo tiskový mluvčí si může vlastní zprávu zkontrolovat dřív, než ji odešle. Uvidí, na co se ho novináři budou ptát, a může fakta doplnit předem. Zpráva bez vaty má navíc větší šanci, že ji redakce převezme a nepřepíše.

Student ho využije při psaní seminární práce, slohu nebo eseje. Upozorní ho na tvrzení bez zdroje („studie ukazují“, „je známo“), na věty, které se táhnou přes půl stránky, i na úřední obraty, které text zbytečně zatěžují. U slohové práce ale platí, že ne každý nález je chyba. Básnický obraz nebo záměrně dlouhé souvětí jsou stylistická volba, ne mlha.

Úředník, starosta nebo pracovník obce si může ověřit, jestli dopis občanům nebo oznámení na webu pochopí i člověk, který úřední jazyk nezná. Srozumitelný text znamená méně telefonátů s dotazy.

Manažer nebo firemní komunikace zkontroluje interní sdělení, výroční zprávu nebo prezentaci. Firemní texty trpí stejnými nemocemi jako tiskové zprávy, jen je méně lidí upozorní.

A každý, kdo text čte nahlas, třeba moderátor, učitel nebo řečník na konferenci, ocení údaj o délce čtení nahlas a zvýrazněné dlouhé věty. Na papíře projdou, do mikrofonu ne. Text si pak může nechat přečíst v Čítárně a poslechnout si, jak zní.

Anglický sourozenec: Clear This Doc

Pro anglické texty vznikl Clear This Doc na webu BriefThisDoc.com. Pravidla v něm nejsou přeložená, ale napsaná znovu, protože anglická vata vypadá jinak: „world-class“, „significant milestone“, „in order to“ nebo „it was decided“. Navíc zná typické obraty politické komunikace, jako je „good growth in every postcode“ nebo „engine for growth“.

Na třech tiskových zprávách britské vlády ze stejného dne ukázal, že rozliší různé druhy textů. Věcná zpráva lékového regulátora MHRA dostala verdikt Clear text. Rozvláčné oznámení o změně investičních pravidel, plné sloganů, skončilo jako A bit foggy. Zpráva o nové zbrojní továrně s přifouknutými tvrzeními o pracovních místech a miliardách dostala Lots of fluff.

Clear This Doc má navíc jednu funkci: po klepnutí na dlouhou větu ukáže, kde se dá přirozeně rozdělit, třeba před „which“, „while“ nebo „including“. Přepsat ji musí pořád člověk, ale hned vidí, kde řezat. Česká verze tuto funkci dostane v některé z příštích verzí.

Co neumí

Online redaktor hledá typické obraty, ale nerozumí souvislostem. Občas proto označí něco, co v daném textu nevadí. Slovo „investice“ ve zprávě o investičních pravidlech není slib peněz bez částky. Jindy naopak mlhu přehlédne, protože je napsaná obratem, který v pravidlech zatím není.

Neověřuje ani fakta. Když tisková zpráva uvede přesné číslo, nástroj ho nezpochybní, i kdyby bylo špatně. A nehodnotí, jestli je text dobrý. Hodnotí jen to, jak moc je srozumitelný.

Pravidla vznikla a dál se ladí na skutečných tiskových zprávách. Pokud narazíte na text, ve kterém se nástroj splete, nebo znáte úřední obrat, který mu chybí, napište přes kontakt.